každý velký čin se zdá být zpočátku nemožný.
22. ledna 2012 v 22:39 | lee
|
ve zkratce
jo, slíbila jsem, že se ozvu, tak se ozývám (to je snad jedinná věc, co jsem dneska splnila - hehe). zejtra mě čeká zase směr RBK, ta dálka, ta nechutná dálka. no, koho to má bavit, tahat se s taškou a báglem do prahy, pak ještě přes celou prahu a .. pak už je to celkem klidný. celkem .. už chci prázdniny, fakt, už je potřebuju, NUTNĚ ! ještě že tam jedu jen na čtyři dny, víc bych nepřežila. no, nic. tak až za týden.
good night
proč to udělat jednoduše, když to jde složitě.
22. ledna 2012 v 13:42 | lee
|
ve zkratce
a znova a zase a pořád a dokola. všechno se točí jako kolotoč. už toho začínám mít plnej mozek.
ani nevím, čeho mám vlastně plný zuby. občas mám takový ty nálady, že od sebe odeženu všechny lidi. vážně nevím, kde se ve mě tyhle nálady berou. už bych se měla umět ovládat. ovšem, mám jeden problém. nemám ovládání. jinak .. jinak je to dneska hrozný. venku vítr jako kráva, sníh už roztál, což mě na jednu stranu těší a na druhou stranu je zase vidět ten nechutnej bordel, papírky a všemožný svinstvo na zemi.
jsi falešný jako smajlík.
21. ledna 2012 v 22:41 | lee
|
ve zkratce
dnes podruhé.
už ani nevím, co sem psát. napadá mě toho tolik, ale stejně nevím, co napsat. od tří do osmi jsem byla venku. padal sníh, mrzla jsem. teď je z toho akorát hnusná, nechutná břečka. vlastně už ani skoro sníh není, před chvílí pršelo. nejradši bych zalezla do postele a spala. jenže se mi spát nechce a jediný, co mě zachrání před nudou je net. co jinýho taky. našla jsem úžasnej obrázek pokoje. hodím je do celýho článku. není můj, stáhla jsem ji z facebooku. toť asi vše, pro dnešek.
good night.
co si sám neuděláš, to nemáš.
21. ledna 2012 v 12:08 | lee
|
ve zkratce
trošku dýl jsem tu nebyla, a důvodů je celkem dost.
nejdřív jsem ležela v nemocnici s podrážděným slepákem. potom jsem doháněla známky, takže na blog jsem totálně kašlala. no, a teď už tu jsem zase zpátky. na intr jedu až v pondělí, což je dost dobré, jelikož tam budu jen čtyři dny. a navíc máme praxi, takže bude celkem fajn. až na to ranní vstávání, zabíjí mě. měla bych si uklidit pokoj, mám tu neskutečnej bordel. ale to až za chvíli. no a co teď. poslední dobou se pořád nudím, nic se mi nechce, občas mě bolí břicho, tak čekám kdy se ten slepák ozve úplně. doufám, že to bude až za pár let, protože nehodlám lítat po doktorech. mimochodem, asi to s učením myslím vážně. z mých hnusných salátosešitů jsem přepsala úplně všechno do nových sešitů. dokonce jsem si je i obalila, úspěch ! zlepšujou se mi známky a nejvíc mě to těší z matematiky. no což, snad to takhle dobře půjde dál.
